Autobus Škoda 706 RTO

Autobus Škoda 706 RTO

Škoda 706 RTO (rámový trambusový osobní) je typ československého autobusu, který byl vyráběn národním podnikem Karosa mezi lety 1958 a 1972 (první prototyp již roku 1956). Odvozen byl z nákladního automobilu Škoda 706 RT. Ve výrobě byl nahrazen autobusy Karosa řady Š. V Polsku byl ale licenčně vyráběn pod označeními Jelcz 272 a Jelcz 041 až do roku 1977.

V Československu se na výrobě autobusů 706 RTO podílely podniky LIAZ (podvozek a motor) a Karosa (karoserie a kompletace). Od roku 1958 byly ve Státní výrobnách autodílů (SVA) v Holýšově prováděny generální opravy autobusů Škoda 706 RO, při kterých byly na původní podvozek dosazovány karoserie typu RTO vyrobené právě v Holýšově, čímž de facto vznikl nový vůz. V letech 1967 až 1972 potom SVA Holýšov stavěl vlastní autobusy 706 RTO-SVA na podvozcích z LIAZu.

S výrobou autobusů Škoda 706 RTO se skončilo ve Vysokém Mýtě v 70. letech (od roku 1964 do roku 1968 se souběžně vyráběly ve Vysokém Mýtě i autobusy nového typu ŠM 11, až v roce 1970 řadu RTO zcela nahradila výroba autobusů typu ŠL 11), ale ještě mnoho let poté se jejich podvozky a motory dodávaly např. do Polska pro stavbu autobusů Jelcz 272 a 041. V Polsku licenční výroba skončila v roce 1977.

Autobus 706 RTO byl vyráběn pod značkou Škoda, neboť až do začátku výroby řady Š v Karose (polovina 60. let) byly autobusy vyrobené v Československu označovány podle značky motoru.

Ještě na počátku 90. let bylo na původním strojním zařízení v LIAZu vyráběno několik desítek nových motorů 706 ročně jako náhradní díly.

Konstrukce

 

Vůz je dvounápravový a má trambusovou, polosamonosnou karoserii (jejíž ocelová kostra byla elektricky svařena) spočívající na nosném rámu. Vozová skříň byla oplechována z lisovaných profilů. Vstup do autobusu zajišťovaly jedny nebo dvoje (podle verze) dveře, které byly ovládány mechanicky nebo elektropneumaticky řidičem či průvodčím. Řidič měl navíc svoje vlastní dvířka v levé bočnici, která vedla přímo na jeho stanoviště. Interiér vozu byl obložen umakartem, střecha dřevovláknitými děrovanými deskami. Varianty MTZ, MEX a KAR byly uzpůsobeny k tahání autobusových vleků (Karosa B 40, Jelcz PO-1E).

Autobus byl díky svému tvaru přezdíván „vajíčko“ nebo „okurka“ nebo „knedlík“.

Velmi často se uvádí, že design karosérie je dílem Otakara Diblíka. Není to však úplně pravda: Diblík totiž přišel do Karosy až v době, kdy byl autobus téměř dokončený, podílel se tedy spíš na detailech, než na kompletním výtvarném řešení. Je také vysoce nepravděpodobné, že by zaběhlí návrháři z dob Sodomky ponechali vytvoření karosérie na čerstvém absolventu vysoké školy. Výše uvedené tvrzení spíše vychází z toho, že Diblík skutečně vytvořil interiér speciální luxusní verze autobusu pro výstavu Expo 58 v Bruselu. Ten byl určen pro 24 sedících cestujících, v jeho výbavě byl i televizor a v zadní části toaleta a kuchyňka. Pravděpodobně se později Diblíkovo jméno nepřesně vztáhlo na celou řadu RTO.

 Varianty

Autobusy 706 RTO byly vyráběny ve čtyřech variantách: 706 RTO MTZ (městský tuzemský), 706 RTO MEX (městský exportní), 706 RTO KAR (meziměstský linkový) a 706 RTO LUX (meziměstský dálkový – autokar). Poslední modifikací vozu 706 RTO byl kloubový autobus Škoda 706 RTO-K vyrobený v jediném exempláři.

• MTZ - městský autobus pro tuzemské zákazníky. Má dvoje skládací elektropneumaticky ovládané dvojkřídlové dveře. Modifikace MTZ byla dodávána všem dopravním podnikům v Československu a byla primárně určena pro provoz v rámci městské hromadné dopravy. Některé autobusy (dle provozovatele) byly také vybaveny místem pro průvodčího.
  • Kapacita: k sezení 20 až 39 míst (sedačky pro cestující většinou v rozmístění 2+1, výjimečně 2+2), k stání 43 až 58
  • Rozměry: délka 10 810 mm, šířka 2500 mm, výška 2900 mm
  • Hmotnosti: pohotovostní 8590 kg, nosnost 5810 kg, celková 14 400 kg
  • Maximální rychlost: 65 km/h
  • Spotřeba paliva: 28 l/100 km

• MEX - městský autobus určený pro export. Varianta MEX se příliš nelišila od MTZ. Rozdíly byly pouze v detailech (např. u vozů pro Kubu to byly masivní nárazníky), některé vozy MEX dokonce jezdily i v československých městech.

• KAR - verze pro meziměstskou linkovou dopravu, tj. především jako linkové vozy ČSAD, ale i tuto variantu zakupovali v menším množství někteří provozovatelé MHD. Má jedny elektropneumaticky ovládané dveře (výroba z Vysokého Mýta dvoukřídlé, výroba Holýšov čtyřkřídlé), koženkou čalouněná sedadla a nad nimi odkládací síťkový nosič. Na střeše je zahrádka (nosič zavazadel). Varianta KAR byla ze všech modifikací výrobně nejpočetnější.
  • Kapacita: míst k sezení 41+2 (uspořádání sedaček 2+2), k stání 38
  • Rozměry: délka 10 810 mm, šířka 2500 mm, výška 3180 mm
  • Hmotnosti: pohotovostní 8700 kg, nosnost 5700 kg, celková 14 400 kg
  • Maximální rychlost: 75 km/h
  • Spotřeba paliva: 26 l/100 km

• LUX - verze pro dálkovou dopravu, byly používány na dálkových vnitrostátních i mezinárodních linkách. Má jedny mechanické dveře. Sedadla mají pružinami pérované polštáře, sklápěcí opěradla a loketní opěrky. Za sedadly jsou síťky na malé věci a popelníky. Sedadla a stěny jsou čalouněny koženkou, na oknech jsou záclonky. Má zasklené přechodové oblouky mezi střechou a boky, popřípadě i střechu – tato verze je k vidění ve známém filmu Florenc 13.30.
  • Kapacita: míst k sezení 38+2
  • Rozměry: délka 10 810 mm, šířka 2500 mm, výška 2980 mm
  • Hmotnosti: pohotovostní 8950 kg, nosnost 3850 kg, celková 12 800 kg
  • Maximální rychlost: 85 km/h
  • Spotřeba paliva: 23 l/100 km

Provoz

V Karose bylo vyrobeno celkem 14 451 vozů 706 RTO. K tomu je ale potřeba připočítat ještě autobusy a karoserie vyrobené v SVA Holýšov a v LIAZu Rýnovice.

Díky monopolnímu postavení společnosti Karosa se vozy 706 RTO objevily ve všech československých městech i na spojích ČSAD meziměstských i dálkových. Poslední autobusy 706 RTO dojezdily v roce 1986 na středním Slovensku a na Vsetínsku.

Tyto autobusy také byly exportovány (např. na Kubu, do Egypta, Bolívie, Rumunska, Afghánistánu, Tuniska a do mnoha dalších zemí).

Přívěsy a návěsy

V roce 1961 byl představen prototyp autobusového návěsu Karosa NO 80 odvozeného z autobusu Škoda 706 RTO. K sériové výrobě však nedošlo.

Polský autobusový přívěs Jelcz PO-1 se však hromadně vyráběl a byl používán i v Československu.