Lokomotiva T478.1 / 749

Motorová lokomotiva T478.1 / 749 (Zamračená, Bardotka, Ceckatá, Berta)

 je dieselová lokomotiva s elektrickým přenosem výkonu, která vznikla rekonstrukcí původních lokomotiv řady 751 a 752 (označení T478.1 a .2). Rekonstrukce probíhaly v letech 1992–1996, vzešlo z nich celkem 60 lokomotiv.

Vznik a rekonstrukce prvních lokomotiv

Po ukončení přechodu z parní na motorovou trakci na počátku 80. let minulého století se ČSD rozhodlo ukončit, do té doby běžné, vytápění osobních vozů parním topením. Vlaky, tažené motorovou lokomotivou, tak měly být vytápěny už pouze elektricky. Systém parního topení na železnici byl (na tehdejší dobu) již technicky náročný, především po stránce údržby. Nevyhovující byla také i spotřeba nafty, všudypřítomná unikající pára a potřeba dobírat vodu. Podstatou rekonstrukce u lokomotiv řady 751 (T478.1) byla náhrada parního generátoru PG 500 topným alternátorem TA415, aby bylo možné tyto lokomotivy i nadále používat v osobní dopravě. Stroje řady 752 (T478.2), určené pro nákladní dopravu, měly místo generátoru dosazen balast. Ten byl i u nich nahrazen moderním elektrickým topným agregátem. Podobným způsobem byly již dříve (od roku 1991) přestavováni také mladší „brejlovci“ původní řady 753 (T478.3) na řadu 750.

K prototypové přestavbě byly vybrány stroje 751.039 z depa Jihlava a 751.051 ze služebny Šumperk. Na první zmíněné lokomotivě byla rekonstrukce provedena přímo v domovském depu, ještě před koncem roku 1992. Úprava druhého stroje byla dokončena zjara 1993 (už po rozdělení ČSD) taktéž v zázemí domovské služebny. Rekonstrukce byla spojena i s vyvazovací opravou a obnovou laku. Obě lokomotivy byly přeznačeny na novou řadu 749 se zachováním původních inventárních čísel. Stroj 749.051 byl (ještě v rozpracovaném stavu) předán do Jihlavy, kde byla jeho přestavba dokončena a spolu se 749.039 se podrobil provozním zkouškám. Po jejich úspěšném vykonání se ČD rozhodly zorganizovat tyto přestavby sériově a zapojit do nich i další depa. Do roku 1996 tak bylo upraveno na elektrické vytápění vlakových souprav celkem 60 strojů v depech Jihlava, Šumperk (Olomouc), České Budějovice, Praha-Vršovice a Veselí nad Moravou. Poslední přestavěná lokomotiva 749.265 (původní 752.055), ze Šumperka, byla navíc osazena i mikroprocesorovým řídícím systémem Intelo, elektrickým rychloměrem a přídavným motorem Zetor s funkcí automatické regulace rychlosti. Tento typ rekonstrukce byl u řad 751 a 752 prováděn pouze u ČD. Na Slovensku k přestavbám u těchto řad přistoupeno nebylo, jelikož pro osobní dopravu postačovaly mladší a výkonnější stroje 750 a 754. Jednotlivé lokomotivy nebyly k rekonstrukcím vybírány systematicky, pocházejí ze všech výrobních sérií (vyjma prototypů) a bylo jim ponecháno původní pořadové číslo; jejich označení proto netvoří souvislou číselnou řadu. Nejstarší stroj, který byl podroben rekonstrukci, je 749.006 z roku 1966.

Provoz po rekonstrukci (1996–2005)

Většina rekonstruovaných strojů zůstala, i po přestavbě, ve svých původních služebnách (Jihlava, Praha-Vršovice, Šumperk). Po přelomu tisíciletí se, ale dostávaly i do nových lokalit (Liberec, Letohrad, Meziměstí, Hradec Králové, Chomutov, Ostrava, Krnov, Prostějov, České Budějovice, Veselí nad Moravou) s cílem nahradit, sice mladší, ale provozně náročnější „brejlovce“ řad 750 a 753. Nejpozději (2002) se pak objevily v ostravském depu, kde vystřídaly (tehdy už houfně rušené) „čmeláky“ řad 770 a 771. Jako první byla zrušena lokomotiva 749.234 (původní T478.2005) z depa Chomutov, která byla zničena při nehodě v květnu 2002. V depech Prostějov, Krnov, Veselí nad Moravou a Chomutov bylo jejich nasazení poměrně krátkodobé, v ostatních zmíněných služebnách vydržel jejich provoz neměnný až do roku 2005, kdy nastala první vlna rušení a s ní spojené i přesuny mnohých lokomotiv.

Postupný ústup ze služby, vyvrcholení provozu a ukončení nasazování (2005–2016)

Lokomotivy řady 749 začaly z českých kolejí postupně mizet od roku 2005. Důvodů bylo několik. Zejména postupná elektrifikace tratí, kde tyto stroje sloužily. To se týkalo třeba dvoukolejné trati v podhůří Krušných hor z Kadaně do Karlových Varů, kde jezdily v osobní i nákladní dopravě a postrkové službě. Dále to pak byla i trať z Letohradu do pohraniční stanice Lichkov, kam zajížděly v čele rychlíků do Polska. Jejich nasazování do provozu také citelně oslabily tendence národního dopravce omezit vlaky v klasické sestavě (lokomotiva+vagony) na úkor rentabilnějších motorových vozů. Ty je postupně nahradily především v depech České Budějovice a Olomouc. Zároveň bylo také ukončeno jejich přistavování k hlavním opravám. Do klíčového roku 2007, kdy došlo k rozdělení nákladní a osobní dopravy, bylo už tak odstaveno nebo přímo sešrotováno více než dvacet lokomotiv. Do divize nákladní dopravy ČD Cargo, které náležely všechny sesterské stroje řady 751 (kromě muzejních), bylo převedeno i 5 lokomotiv řady 749 (018, 019, 187, 247 a 251).

Po roce 2006 byly zbylé provozní stroje z depa Chomutov (749.039, 081, 102, 130, 140) předány do Prahy, kde společně s domácími (749.006, 146, 162, 180, 181, 182, 218, 224) jezdily turnusově v čele osobních vlaků na trati tzv. Posázavského pacifiku do Čerčan a Dobříše. Liberecké lokomotivy (749.008, 244, 258) přešly tamtéž, stejně jako poslední letohradské (749.011, 240, 260) a v roce 2009 také část olomouckých (749.107, 121, 253, 264). Příchod strojů z jiných dep, tak učinil z vršovické služebny novodobou baštu těchto vozidel. Zároveň to také umožnilo postupné zrušení původních vršovických a jejich náhradu nově příchozími. Dodnes se mezi strojvůdci říká, že lokomotivy byly do Prahy předávány doslova „na dožití“. V roce 2008 zavedly ČD přímé taktové rychlíky z Prahy přes Příbram do Českých Budějovic (tzv. „Švejky“) a protože v té době ještě neexistovala jiná vhodná vozidla, byly na tyto výkony zaturnusovány právě pražské 749. K tomu jim ještě náležela (od roku 1997) i vozba víkendových dálkových rychlíků do Tanvaldu, což ve vztahu k počtu nasazovaných lokomotiv a kilometrických proběhů znamenalo vrchol jejich provozu. Z tohoto rychlíku je postupně vytlačily až dodávky nových strojů řady 750.7, které je, z velké části, nahradily na všech dosavadních výkonech.

Odlišný vývoj pak probíhal v depu Olomouc, kde měl jejich provoz velmi bohatou tradici. Tamější depo, společně s podřízenými služebnami Šumperk a Krnov, bylo také druhým největším domovem této řady lokomotiv v českých zemích. Ještě v roce 2007 bylo v provozu dvanáct lokomotiv (749.107, 121, 246, 248, 250, 253, 257, 259, 261, 264, 265). Do roku 2009 vozily pravidelně spěšné vlaky a rychlíky ze Zábřehu na Moravě do Jeseníku. V rámci ukončení jejich turnusové služby byla část z nich předána do Prahy (749.107, 121, 253, 264), zbytek lokomotiv vydržel v občasném nasazení, zejména jako náhrada mladších řad 750.7 a 754 nebo motorových vozů až do jara 2013, kdy byly odstaveny poslední čtyři stroje (749. 246, 250, 257, 259).

Depu České Budějovice náleželo po roce 2007 ještě deset strojů (749.051, 100, 134, 241, 252, 254, 255, 256, 262, 263). Nasazovány byly především na vozbu sezónních osobních vlaků na trati z Českých Budějovic do Nového Údolí. Tam zajížděly také s přímým rychlíkem „Šumava“ z Prahy. Koncem roku 2007 pak došlo k reorganizaci a rozsáhlé objekty tamějšího depa připadly společnosti ČD Cargo, stroje osobního dopravce tak byly přemístěny do depa v Táboře. Do roku 2009 byly v jejich režii také zastávkové osobní vlaky z Českých Budějovic do Veselí nad Lužnicí nebo rakouské rychlíky ("Silva Nortica") do pohraniční stanice Gmünd. Zatímco z osobních vlaků je vytlačily motorové vozy, rychlíkové rameno do Českých Velenic a Gmündu bylo elektrifikováno. Na Šumavu vyjížděly ještě poměrně nedávno, do odstavení posledních dvou (749.100 a 252) koncem července 2013.

Současnost (České dráhy)

V roce 2021 je v majetku státního dopravce ČD celkem osm lokomotiv. Tři provozní stroje (749.107, 121, 264) jsou umístěny v depu Praha-Vršovice. Tam jsou vzorně udržovány správkárenskými zaměstnanci a kolektivem železničních příznivců. Všechny prošly opravami a obnovou laku. Pravidelně je jeden z nich, zejména v letní sezóně, nasazován na tradiční výkony víkendových osobních vlaků do Čerčan. Jsou také připraveny nahradit mladší stroje při nejrůznějších mimořádnostech. Jedna lokomotiva (749.252, původně z Českých Budějovic) stojí odstavena v prostoru stanice Praha-Libeň a slouží jako zdroj náhradních dílů.

Poslední provozní zástupce řady 749 depa Olomouc (749.265) je trvale umístěna na pracovišti Šumperk odkud letmo vyjíždí na horskou trať do Jeseníku, zejména jako náhrada motorových vozů.

Další provozní lokomotivy ČD 749.008 (používá se výrobní označení T478.1008) a 749.250 jsou už muzejními exponáty. Lze je vidět v depu historických vozidel v Lužné u Rakovníka nebo při nejrůznějších příležitostech v rámci muzeálního provozu. Obě prošly rozsáhlými vyvazovacími opravami a každá z nich demonstruje jinou životní etapu této řady lokomotiv. Zatímco T478.1008 (749.008) má připomínat podobu těchto strojů po vyrobení, 749.250 už zobrazuje podobu čerstvě rekonstruovaných lokomotiv z druhé poloviny 90. let.

Další stroje této řady, v majetku ČD, jsou již odstavené z provozu. Dva (749.102, 241) se nacházejí na lokomotivním hřbitově v depu Česká Třebová, kde (v různém stádiu rozebranosti) čekají na sešrotování. Dne 7.3. 2021 ještě oba vraky částečně vyhořely, takže jejich naděje na možné zprovoznění je už skutečně mizivá.

Současnost (ČD Cargo)

Dceřiná společnost ČD Cargo vlastní v roce 2021 už pouze dva, z původních pěti strojů. Nejstarší (749.018) prošel v roce 2012 náročnou vyvazovací opravou, částečnou modernizací a obnovou nátěru. V lednu 2013 potom ukončoval turnusové nasazení své řady na pošumavských tratích v nákladní dopravě. Od roku 2018 stojí odstaven pro závažnou havárii motoru a v lednu 2021 by nabídnut k odprodeji. Druhý stroj 749.187 byl od roku 2017 dlouhodobě neprovozní. Zjara 2019 byl z důvodu zvýšené provozní potřeby opět oživen, ale při jednom z výkonů u něj došlo k zadření spalovacího motoru. Lokomotiva byla definitivně odstavena a v lednu 2020 nabídnuta k odprodeji. Novým majitelem je společnost Junior Market s.r.o. Poslední provozní stroj (749.019) je od června 2020 umístěn na pracovišti v Ostravě, kde je letmo využíván k obsluze vleček v tamější průmyslové aglomeraci