Metro EČS

Metro EČS

je to nejstarší typ sovětských vozů metra vyráběných pro pražské metro, kde byly provozovány v letech 1974–1997.

Vozy Ečs vyvinul Mytiščinský strojírenský závod speciálně pro pražské metro  jakožto modifikaci typu Ež1 (81-708); podobné modifikace byly vyráběny v 70. letech i pro metra ostatních států RVHP. Ečs (písmena modifikace znamenají „Československo“) byl odvozen z typů Ež (pro metro v Moskvě, resp. Leningradě) a Ev (pro metro v Budapešti). Má čtvery dveře po každé straně vozu, vozová skříň je složená z rámu svařeného z ocelových profilů, ke kterým byly připevněny stropnice pokryté ocelovým plechem a přivařeny vnější boční stěny. Stěny a strop prostoru pro cestující byly pokryty hliníkovými plechy. Vůz byl kromě provozní elektrodynamické brzdy vybaven brzdou pneumatickou a ruční a měl samočinné spřahlo. V každém voze byla kabina řidiče– neexistovaly tak vložené vozy.

Vozy EČS v Praze.

Za normalizace 24. března 1971 rozhodla vláda o koupi vozů Ečs místo vyvíjených českých R1. Od října 1973 byly do ještě rozestavěného depa Kačerov dopraveny první vozy s evidenčními čísly 1001–1050; v letech 1975 a 1976 přišlo dalších 35 vozů.

Při otevření metra 9. května 1974 jezdily soupravy trojvozové (na lince jich při tříminutovém intervalu bylo celkem 12), od srpna 1975 čtyřvozové, od února 1979 v plné délce pěti vozů.

S jejich nasazením na trasu A se nepočítalo, jednak protože nesplňovaly československou normu pro osvětlení, jednak kvůli náročnému profilu nové trati (prudké stoupání ze stanice Malostranská ke Hradčanské); pro tu byla pořízena modernější souprava metra 81-71. Vozy Ečs byly koncepčně zastaralé již v době výroby, provozně začaly zastarávat kolem roku 1990. Během dalších sedmi let byly postupně vyřazovány. Poslední souprava v pravidelném provozu vyjela 29. června 1997.