Tramvaj č.2279
Tramvaj č. 2279 (U DPP Hl.m.Praha Ev.č.2051-2317)
Série motorových vozů č.2051 - 2090 odpovídala konstrukčně i základním provedením vozům č. 2001-2050. Zásadní odlišností bylo vybavení vozu pěti okny - rámovými, spouštěcími, ale bez vyvážení. Okenní sloupky byly zesíleny na dvojnásobek. Jiné bylo také uspořádání okének střešní větrací nástavby. Rozvor náprav byl zkrácen z 3 600 mm na 3 100 mm. Všechny vozy již byly od počátku vybaveny elektromagnetickými kolejnicovými brzdami, skládací kabinou řidiče a střešními linkovými svítilnami ve tvaru trojbokého hranolu.
Počínaje č.2091 měly vozy bezrámová okna z netříštivého skla, vyvážená. Parůžková bleskojistka byla umístěna napříč střechy.
Elektrická výzbroj
Motory dodaly u vozů č 2051-2100 firmy Bartelmus - Donát a spol., Českomoravské elektrotechnické závody Fr. Křižík, Českomoravská - Kolben a Akciová společnost dříve Škodovy závody v Plzni (krátce Škodovy závody). Výrobci kontrolérů byly Českomoravská - Kolben a Škodovy závody. Kontroléry u vozů č.2055 a 2062 byly stykačové.
Vozy 2101-2317 byly většinou vybaveny motory od společnosti Českomoravská - Kolben-Daňek (ČKD : 140 vozů) a od Škodových závodů (59 vozů), a v malém množství také od společnosti Siemens (8 vozů). U 3 vozů se výrobce motorů nepodařilo zjistit. U 133 vozů byla výrobcem kontrolérů firmy ČKD (pravděpodobně + 3 nezjištěné vozy) a kontroléry pro 29 vozů dodaly Škodovy závody. Vozy 2121, 2122, 2159-2161, 2179-2183, 2199-2205 měly kontroléry stykačové. Vozy 2109, 2206-2210 a 2212-2214 byly vybaveny smíšenými kontroléry válcovými s palci a stykači.
Brzdy:
provozní elektrodynamická kombinovaná s elektromagnetickou kolejnicovou, ruční vřetenová Ackleyova osmišpalíková.
Provozní úpravy a rekonstrukce
Vůz č. 2057 byl po těžkém poškození při náletu (14.2.1945) v roce 1946 obnoven v Závodech Ringhoffer - Tatra, a.s. Praha. Nová vozová skříň dostala původnímu stavu bezrámová okna s vyvážením. Bezrámovými okny byly při větších opravách vybaveny také vozy č 2064 a 2075.
Motorové vozy č 2316 a 2317 byly již v roce 1936 upraveny na jednosměrné, obdobně pak v roce 1950 vozy č. 2282 - 2285, 2288-2293, 2295-2310 a 2312-2315 (použity kontroléry Praga dle jednosměrných vozů "mevro" č. 3069-3098).Regulační odporníky byly přemístěny na střechu, na zadní plošině byl kontrolér, ze zadního čela reflektor a zpod zadní plošiny ochranný systém proti přejetí a pískovací zařízení. Vůz č 2311 zůstal v rozpracované podobě. Regulační odporník byl sice přemístěn na střechu, ale vůz zůstal obousměrný. U některých vozů bylo v průběhu 60. let rekonstruováno vnitřní osvětlení - část žárovek byla nahrazena zářivkami. U části vozů byla také původní laťová podlaha nahrazena pryžovým kobercem. Na přelomu let 1953 a 1954 bylo kolečko u sběrací tyče nahrazeno ferografitovým smykadlem a od konce roku 1955 byly zavedeny ukazatele směru jízdy. V letech 1961-1965 byly na plošinách instalovány pokladny pro samoobslužný provoz a u vstupů doplněny prosvětlené nápisy NENASTUPUJTE resp. NEVYSTUPUJTE doplněné bzučákem. U motorových vozů nasazovaných na linku č.9 na jejíž motolské konečné nebyla kolejová smyčka, bylo na přelomu let 1971 a 1972 upraveno upevnění pokladen tak, je bylo možné na konečné přesunout na druhý bok vozu.
V letech 1968-1971 byl u všech zbývajících provozních vozů nahrazen tyčový sběrač pantografem odlehčené konstrukce.
První dva vozy (č 2220 a 2245) byly vyřazeny již v roce 1958, hromadné vyřazování vozů začalo v roce 1966 v závislosti na dodávkách nových čtyřnápravových vozů T3. Provoz dvounápravových vozů s cestujícími skončil 9. 5. 1974. Některé vozy byly ponechány pro různé služební účely (např. sněhové pluhy).
Vozy č. 2102, 2132, 2172 a 2272 byly předány Kroužku městské dopravy. Vozy č. 2222, 2239 a 2294 byly předány do Muzea MHD v Praze. Vůz číslo 2051 byl předán Technickému muzeu Brno.
